Kronika odporu startuje
Na e-mail mi byla doručena zpráva o vzniku nového webu Kronika odporu. Byl jsem požádán u zkopírování úvodního prohlášení, proto tak činím.
Na e-mail mi byla doručena zpráva o vzniku nového webu Kronika odporu. Byl jsem požádán u zkopírování úvodního prohlášení, proto tak činím.
V poslední době mě zaujalo několik nových projektů. Mezi nimi třeba Nakladatelství Subverze, které vydalo zajímavé brožury a plakáty. Vše je ke stažení na webovkách https://subverze.noblogs.org/
Na e-mail mi dorazil text, který zde publikuji. Myslím, že je v jistém smyslu velmi trefný. Je však jedna část, která mi v něm přijde natolik sporná, že si neodpustím drobnou poznámku, kterou umisťuji pod text samotný.
Existují anarchisté, kteří se ženou za povstáním na jiném kontinentu, kam zrovna dopadlo světlo médií. Existují anarchisté, kteří mluví o “pevnosti Evropa” a zároveň netuší, které státy jsou součástí EU. Existují anarchisté, kteří bojují proti hranicím a zároveň netuší, kde leží hranice schengenského prostoru.
V návaznosti na každoroční demo proti policejní brutalitě se několik vandalů rozhodlo připomenout všem, že problém není jen několik špatných jablek. Anarchisté nechtějí, aby byli dobří policisté, chceme zrušit zasranou policii. Všichni policajti jsou bastardi!
Ve čtvrtek 15. března 2018 vypukly v uprchlickém táboře Moria na ostrově Lesbos nepokoje. Skupina mladých přistěhovalců vyplenila několik kanceláří identifikačního centra. Protestovali hlavně proti zamítnutí žádostí o azyl a jejich bezprostřednímu nucenému návratu do Turecka. Policisté ukončili vzpouru pomocí obušků a omračujících granátů.
Během světového dne pro Afrin byl v Islandském Reykjavíku “popraven” památník spolupráce mezi NATO a Ruskem. Památník od roku 2002 zneužívá tvář města – neustálým připomínáním ponižujícího připojení Islandu k velmocím a vojenským aliancím.
S tichým souhlasem Ruska a NATO se nyní Turecko pokouší s plnou silou rozdrtit Rojavskou revoluci – zabíjet a přemisťovat muže, ženy a děti. Nikoho nepřekvapilo, že námitky jménem hrstky západních států byly slabé a prázdné, jelikož se samozřejmě více starají o své přátelství a spojení s fašistickým Erdoganem než o spravedlivou a rovnostářskou společnost, kterou se v současné době pokouší sesadit. Jejich proradnost je věčná hanba. Památník, který schvaluje Erdoganovo vraždění, by neměl mít bezpečné místo – ani zde ani nikde jinde.
Na e-mail mi přišlo prohlášení nového projektu Squatterské databáze prázdných domů. Kopíruju sem celé toto prohlášení.
Kopíruji překlad textu, který mi anonymně přišel na e-mail.
Setkání států G20 v Hamburku a související protesty se odehráli v létě 2017, ale dozvuky těchto událostí jsou patrné dodnes. Během G20 se sešli političní a ekonomičtí lídři tohoto světa, aby naplánovali pokračování vlastních válek, vykořisťování lidí, zvířat a drancování přírody. Vzdor proti zmíněnému je nutností a přináší naději. Statisíce lidí vyšly do ulic Hamburku, aby zabránily tomuto festivalu pro vyvolené. Německý stát záhy, v pokusu kriminalizovat pár jednotlivců, změnil téma k lahvím a dýmovnicím, které byly hozeny (nebo taky ne) během nepokojů. Nejedná se o moc přesvědčivé rozptýlení pozornosti v kontextu problémů, kterým tento svět čelí.
V uplynulých dnech se událo mnoho zajímavých věcí. Rád bych upozornil aspoň na některé z nich. Budu to teď dělat častěji, protože některé informace nedostávají tolik prostoru, kolik by bylo potřeba.
Autonomní iniciativa je životní krev anarchie.
Bez jedinců, kteří sny, skutky a své myšlenky obracejí v akci, se nic nestane. Organizátoři protestu nejsou zvláštní; představují situaci, kterou chtějí přinést k životu, a vyzývají ostatní, aby jim pomohli. Totéž platí pro jakékoli anarchistické úsilí, které zahrnuje více než jednu osobu. Zahrady, útoky, okupace, kapely jsou výsledkem lidí, kteří se rozhodli udělat svou vlastní realitu. Neustálý proces myšlení a jednání, aniž by bylo řečeno, co dělat, je to, co dělá anarchii možnou. Někteří lidé volají po této samostatnosti. Bez ní je anarchie nemožná.
https://vimeo.com/242495137
Každá kamera pracuje pro stát. Ne proto, že je vlastní, ale proto, že mají zákony a moc získat veškerý zaznamenaný materiál.
Boj proti represím na ulici dláždí cestu k zničení tohoto režimu útlaku a vykořisťování. Činnost konfrontace a porušování policejní okupace v našich sousedstvích osvobozuje půdu, zde a nyní, pro sebeorganizování světa svobody, společenství a rovnosti. Sociální moc proti státním represím je založena na bojové solidaritě. Tím, že se účastníme odporu, stavíme naši schopnost kolektivní samosprávy.
https://vimeo.com/241375588
Snažíme se minimalizovat dobu, kdy prodáváme naše těla šéfům.
Dosahujeme toho tím, že jim vyvlastňujeme komodity, majetek a peníze. V supermarketech a obchodních řetězcích jsou prodávány produkty zotročení a barbarského vykořisťování neviditelných lidí.
Za komoditami jsou jména a sny uvězněné v globální kapitalistické válečné hře.
Recent Comments