„Od jistého okamžiku již návrat není možný. Tohoto okamžiku musíme dosáhnout.“

Občas se rád kouknu na nějaké to válečné drama. Zejména, pokud má sympatickou politickou zápletku. Tentokrát to byl film Pozor, Banditi! Vřele ho doporučuji, ikdyž má jistě své mouchy.

Jde o italský hraný film. Jednotka italských partyzánů sestupuje z hor do města, kde má provést důležitou akci, jejíž podrobnosti nejsou známy. Partyzáni vědí jen to, že v jednom závodě mají převzít zbraně. Jejich spojka, od níž mají dostat podrobné instrukce, je zabita. Přesto se partyzáni pokusí akci provést. Obsadí vilu nedaleko města a odtud nepozorovaně proniknou do města, kde se jim podaří navázat spojení s odbojovou skupinou dělníků. V závodě je právě stávka. Nacisté ze msty nařídí demontáž strojů a jejích odvezení do Německa. Partyzáni a dělníci však odzbrojí německou posádku, demontují nejdůležitější součásti strojů a ukryjí je, aby zabránili jejich odvezení. Když chtějí závod opustit, jsou přepadeni nacisty. Jádro partyzánské jednotky spolu s dělníky si však probojuje cestu obklíčením. Partyzáni svůj úkol splnili.