Home > General, Kauza Fénix > Odposlechy telefonů v kauze Fénix

Odposlechy telefonů v kauze Fénix

January 22nd, 2018

https://media.novinky.cz/857/38575-top_foto2-fkroj.jpg?1293188401Že policie v totalitních režimech využívá odposlechy telefonů k perzekuci opozice, to je věc celkem známá. Operace Fénix v Česku ale ukazuje, že v takzvaném demokratickém zřízení tomu nebývá jinak.

Demokraté nás přesvědčují, že k takovému zásahu do soukromí jakým jsou odposechy telefonů je přistoupeno jen vyjímečně. Zpravidla pokud je tím možné rozkrýt zločinné jednání nebo mu zamezit. Je smutné, že tolik lidí takovému žvástu věří.

Odposlechy jsou ve skutečnosti zneužívány způsobem, který upevňuje kontrolu státu nad společností aniž by se tím nějak přispívalo k ochraně před zločinem. Kauza Fénix je dobrý příklad. Dne 25. 7. 2014 byl soudcem Okresního soudu v Mostě vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu telefonních čísel několika anarchistů. Na popud tohoto soudu k tomu docházelo od 28. 7. 2014 do 28. 10. 2014. Dne 15. 10. 2014 byla Krajským soudem v Ústí nad Labem doba odposlechu a záznamu telefonů prodloužena o další tři měsíce. Příkaz k následnému prodloužení o další tři měsíce vydal jeden z pražských soudů a jiný to udělal na následující měsíce po skončení tohoto sledovacího období. K odposlechům telefonů tedy docházelo více jak rok. A co vyplývá z jejich vyhodnocení? Z úředního záznamu policie z 2. 10. 2015 lze vyčíst, že

vyhodnocováním povolených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu nebyl zjištěn žádný důkaz.

Tento policejní záznam odkrývá opravdu děsivou skutečnost. Policie odposlouchává telefony pod záminkou, že tím rozkrývá organizovaný zločin. Když se po třech měsících nic takového nepotvrdí, nevede to k ukončení odposlechu, ale k prodloužení na další tři měsíce. A když ani pak policie nezaznamená žádný důkaz o zločinném jednání, pokračuje v zasahování do soukromí lidí další půlrok aby závěrem celého procesu bylo konstatování, že odposlechem nebyl zjištěn žádný důkaz. Tento příběh velmi připomíná praktiky totalitního státu. Jenže je to stát demokratický, kdo za tímto příběhem stojí. Je to další ukázka toho, že neexistuje žádný nesmiřitelný konflikt mezi diktaturou a demokracií. Jsou to jen různé tváře, které může mít kapitalistické panství. Názvy a vlády se mění, ale útlak trvá.

Comments are closed.